Otmar Maleček

Cyklistika mu učarovala už v deseti letech. Po krátkém působení mezi orientačními běžci zakotvil u cyklistiky. Pod vedením trenérů Josefa Wintra a Jana Krče ml. pronikal do tajů závodnické taktiky. V tréninkovém středisku mládeže ho pak vedli trenéři Jiří Král a Josef Kratina st.

Výrazně se začal prosazovat jako mladší dorostenec v roce 1983: stal se mistrem republiky na silnici, druhé místo obsadil v časovce a na dráze byl třikrát třetí. Na základě těchto úspěchů se dostal do střediska vrcholového sportu. V roce 1984 obsadil na mistrovství světa juniorů ve Francii 4. místo ve stíhacím závodě družstev, v roce 1985 na světovém mistrovství juniorů 8. místo v bodovacím závodě a následně přešel do reprezentace mužů.

Vídeň 1987 a Francie 1989

Na světovém šampionátu ve Vídni 1987 zažil malou sportovní tragédii, kdy se mu po celosezónní dřině nepovedlo postoupit z rozjížďky. Sportovní svět se mu zhroutil ještě jednou, když čtyři dny před odjezdem na olympiádu dostal dopis, že místo něj pojede jiný závodník. Vše si vynahradil v roce 1989 na MS ve Francii, kde spolu se Soukupem, Buchtou a Baldriánem dojeli na 5. místě ve stíhacím závodě družstev.

Trenér v Prostějově

Po třech letech v Dukle Praha přešel do Slušovic, ale zdravotní problémy s kolenem mu nedovolily naplno trénovat ani závodit. Přesto ještě na konci roku 1991 vybojoval s Buchtou československý titul v bodovacím závodě dvojic. Koleno však zlobilo stále víc, a proto musel z vrcholového sportu odejít.

Cyklistiku neopustil a stal se trenérem SKC Prostějov. V roce 1996 se u něj začaly projevovat závažné zdravotní problémy, se kterými bojoval téměř dva roky. Tentokrát svůj boj prohrál.